Očima trenéra

02.01.2014 21:54

Hodnocení podzimní části ČFL z pohledu Jakuba Slezáčka: V létě jsme nastoupili cestu, která byla odlišná od předešlých sezon. Obměnilo se v podstatě celé mužstvo a šanci dostali mladí, nadějní hráči, především z líhně Viktorie Žižkov. Z loňského mužstva zůstali v kádru pouze čtyři jména, ostatní hráči naše barvy opustili. Především odchody osobností typu Štěpána Koláře, Petra Mikolandy či Michala Blažeje, zanechali pochopitelně těžko zacelitelnou díru. V letní přípravě jsme se snažili najít jakési zdravé jádro mužstva, osu o kterou by se mladí hráči a případné posily z A mužstva Viktorky měli opírat. V naší situaci, kdy jsme stavěli mužstvo zcela od základů, bylo pouhých pět týdnů přípravy strašně málo a tak se tento proces protáhl až do samotné soutěže. Trvalo několik týdnů, než se našli výraznější osobnosti a naplno se projevily jejich hráčské kvality. A v podstatě až naše darebná bodová vizitka ke konci podzimní části, naplno ukázala morální vlastnosti mužstva a konkrétních hráčů. Teď k samotným výsledkům. Po vítězství na Meteoru, jsme propadli doma se Strakonicemi (jejich jediná výhra v soutěži!) kdy při děsivém výsledku 2:4 byl počet našich neproměněných brankových příležitostí doslova až alarmující! Poté jsme na Spartě, která byla nabitá ligovými fotbalisty, sahali do posledních chvil po bodu a zanechali velice pozitivní dojem. Následujících několik zápasů bylo z naší straně silně podprůměrných až na domácí utkání s Karlovými Vary a Chomutovem. Sestupná tendence našich výkonů a výsledků vyvrcholila ve dvou veledůležitých bitvách s Jirnami a v Zápech. Domácí prohra 0:3 a venkovní 4:0 byla doslova tragédií. V tuto chvíli nastal takový pomyslný zlom v myšlení hráčů. Čtyři kola do konce a na seznamu pouze mužstva ze špičky tabulky. I přesto že jsme z duelů s Převýšovem, v Domažlicích, s Kolínem a v Chrudimi, vytěžili pouze tři body za vítězství v té době nad lídrem z Převýšova, panuje v mých žilách výrazně lepší pocit než v předešlých třinácti kolech. Od této chvíle začalo mužstvo působit jako kolektiv, který ví co je třeba udělat pro úspěch v utkání a bylo to na něm při pohledu na hřiště konečně znát. V každém z těchto čtyř utkání jsme byli těmto zkušeným a herně vyspělým mužstvům vždy minimálně rovnocenným soupeřem, jak po taktické i herní stránce a především v počtu brankových příležitostí. Největší rozdílem byla bohužel právě zkušenost a kvalita v zakončení, kdy si naši soupeři poradili v utkání s většinou jejich příležitostí a my i ty největší promarnili. To byla naše největší bolest podzimní části, která se s námi táhne již od letní přípravy. Fotbal je o chybách a my jsme jich v našem případě nasekali jak v defenzivě, tak právě v ofenzivě velké množství a proto právem sídlíme na nelichotivé předposlední příčce tabulky. Každopádně poslední výkony a samotný projev, jsou pro samotné hráče velkým povzbuzením a motivací. Zároveň ale i určitým závazkem. Sami na sobě totiž pocítili, že v jejich možnostech jsou mnohem lepší výsledky a výkony, než na které jsme na podzim dosáhli. Věřím, že mužstvo zůstane pozitivně naladěné do další práce, protože v mých očích udělal tento celek za pět měsíců práce, značný pokrok. Když vezmu v potaz nezkušenost a mládí mužstva, je určitě v našich silách zaznamenat v následujících obdobích další progres, který se podepíše na zlepšených výsledcích a postavení v tabulce. Širokou fotbalovou veřejností jsme pokládáni za již jistého sestupujícího a proto je pro nás obrovskou motivací ukázat, že se s námi ještě musí počítat. Chceme na jaře nastartovat malý fotbalový zázrak.