SK Horní Měcholupy - PSK Union 7:5

23.10.2013 11:30

V sobotu 19. 10. v 10.00 hod. jsme nastoupili k mistrovskému utkání proti celku PSK Union. V průběžné tabulce jsme drželi 2. místo, soupeř byl na místě šestém. Tudíž možná někteří očekávali bezproblémový a jednoduchý zápas. Opak však byl pravdou.

 

Poté, co se chlapci v kabině převlékli (vč. opozdilce - spáče Petra), vyslechli si od trenérů pokyny k zápasu. Mimo jiné byli upozorněny na kvalitu a sílu soupeře. Brzy se o tom měli sami přesvědčit.... Rozcvičení probíhalo jako obvykle a tak nic nebránilo tomu, aby byl zápas zahájen. Hned od začátku jsme si vytvořili poměrně velký tlak a hra se v podstatě odehrávala na půli soupeře. Soupeř však velmi kvalitně a urputně bránil, zahušťoval střed hřiště a tak se hochům nedařilo kombinačně prosadit se. A když už se nějaká akce vyvedla, následovala buď velmi slabá anebo velmi nepřesná střela. Takto to probíhalo cca první polovinu 1. čtvrtiny (pro milovníky zlomků - jednu osminu) zápasu. Soupeř se čím dál víc osměloval i k útočným výpadům. Jeden se mu bohužel podařil dokonale a tak se PSK ujalo vedení v zápase 1:0. Do konce čtvrtiny jsme však naštěstí dokázali srovnat krok. Střelu z dálky brankář hostí neudržel v ruce a tak ji náš útočník dorazil do brány.

 

Druhá čtvrtina začala podobně jako první s tím, že gól jsme obdrželi mnohem dříve. Opět se jednalo o break soupeře. Malá vsuvka - jelikož mi moje drahá ženuška vyhodila mé zápisky dřív, než jsem stačil napsat tento zápis o utkání, omluvte prosím případné časové nesoulady. Takže dále k utkání. Tuším, že pak jsme ve stejné čtvrtině inkasovali ještě jednou a sami jednu branku přidali. Po 2. čtvrtině byl výsledek 2:3 (asi).

 

3. čtvrtina byla pro náš team nejkrutější. Soupeř byl v této pasáži lepší, agresivnější a hlavně produktivnější. Chlapci často prohrávali individuální souboje, neuměli si poradit se zahuštěnou obranou ve středu hřiště, vázla finální přihrávka a když už se povedla, tak byla naše koncovka žalostná. Po konci této předposlední části jsme „šli do kabin“ se skórem 3:5.

 

Poslední část zápasu byla rozhodující. Pokud by soupeř vstřelil gól, odskočil by na rozdíl 3 branek a vzhledem k jeho kvalitě, by bylo velmi těžké, takový vývoj v utkání zvrátit. Nicméně soupeř branku již nevstřelil. Naši mládenci začali hrát mnohem aktivněji a agresivněji (v pozitivním slova smyslu). Soupeře napadali bezprostředně po jeho rozehrávce, přistupovali k hráčům včas a z toho pramenily soupeřovi chyby. A konečně jsme je také začali trestat. Po naší čtyř brankové smršti a kvalitním výkonu našeho goalmana, jsme utkání otočili a nakonec vyhráli 7:5. Bylo to naše zatím nejvydřenější vítězství a určitě i ponaučení pro další zápasy. Příště by se nám již nemuselo vyplatit takové zahazování šancí a na druhé straně jistá liknavost a nedůraznost při bránění soupeře.

 

Závěrem posílám poděkování Adamu Vaisovi z ročníku 2004, který odehrál velmi kvalitní zápas. Přestože sám neskóroval, tak svojí neutuchající útočnou aktivitou neustále nahlodával obranu soupeře. Takto se rve o výsledek jen malý-velký Měcholupák (částečně klonovaný s Klokanem).

 

Jiří Novotný