SKHM 2003 - Tempo 3:4

19.06.2014 11:59

 

 SKHM 2003 vs. Tempo - 3 : 4. Hráno 15. 6. 2014.

 

15. 6. 2014 nastal další soudný den. Byl to již 2. během 10-ti dnů. Neuvěřitelné! Tentokrát naši kluci nastoupili proti rafanům z Novodvorské, proti Tempu. Vítěz duelu bral konečné 2. místo v sotěži. Remíza by hovořila ve prospěch Tempa, takže nemělo smysl nijak spekulovat. Tentokrát jsme byli posíleni z ročníku 2003 pouze o Filipa, tudíž jsme nastoupili v bráně s Petrem G. Vzhledem k jeho perfektnímu brankařskému výkonu, odchytal  nakonec celý zápas. Pojďme si tedy postupně projít průběh našeho, pro letošek posledního, mače.

 

Do 1. čtvrtky vlítli naši hoši řádně vyhecovaní a namotivovaní předvést soupeři, zač je toho loket. Jezdili jsme jak motorové myši, nedarovali soupeři nic zadarmo. Soupeř byl asi našim přístupem trochu překvapen a nebyl schopen adekvátně reagovat na naše útočné výpady. Beci přistupovali k soupeřovým útočníkům včas a nenechali je ohrozit naši bránu. A když se to Tempu výjimečně povedlo, zasáhl skvěle Gajdič. Naši kluci stupňovali tlak, který vyústil v 7. minutě v 1.gól zápasu. Vcelku v rychlém sledu jsme ještě přidali dva fíky, tudíž 1. čtvrtina skončila výsledkem 3:0 v náš prospěch. Možná překvapivě, možná nečekaně, ale rozhodně zaslouženě!

 

O přestávce byli hoši chváleni našimi trenéry a ti je též nabádali, aby nepolevovali v úsilí, jelikož soupeř si tento stav zápasu určitě nedá líbit a bude se všemožně snažit nepříznivý vývoj zápasu otočit.

 

2. čtvrtina zápasu byla velmi vyrovnaná. Soupeř znatelně přidal a ve 3. minutě snížil na 3:1. Jedna rychlá akce za druhou se přelévali ze strany na stranu. Chvíli to vypadalo, že zvýšíme náskok, vzápětí měl naopak šanci soupeř. Běhalo se jak o život a urputně bojovalo. Další gól již nepadl, takže v polovině utkání jsme drželi nadějný výsledek 3:1. Bylo však jasné, že zdaleka není konec a bude pro nás velmi těžké toto utkání dotáhnout do vítězného konce.

 

Ve 3. čtvrtce nám totiž pomalu začali docházet síly a naopak soupeř snad ještě přidal. Trošku se od nás i odklonilo štěstí při zakončování, pár dobrých příležitostí jsme si vypracovali. Bohužel si je vypracoval i soupeř, který nás začal již trochu přehrávat. Svojí převahu přetavil ve dvě vstřelené branky a začalo se vlastně hrát od začátku. Ne však tak docela, jelikož naši borci již byli dost vyšťavení a taky nikomu psychicky nepřidá ten fakt, že prošustroval třígólový náskok.

 

Přesto se v poslední čtvrtině zápasu naši kluci pokusili o zázrak. Dali do toho všechno. Běhali po hřišti jak fretky a za každou cenu se snažili tlačit před soupeřovu bránu a skórovat. Byla to však již trochu křeč. Soupeř, který srovnal třígólové manko, hrál v klidu a na plný plyn. Naši kluci příliš často ztráceli balóny a pak je stálo spoustu sil je vybojovat zpět. Spoustu sil, které však již neměli. Ještě ke konci zápasu naše střela brnkla o břevno, ale to již z naší strany bylo vše. Naopak soupeř v předposlední minutě dal gól a tím si zajistil vítězství 4:3 a celkové 2. místo v tabulce.

 

Náš team skončil tedy třetí, což se může brát jako neúspěch z toho pohledu, že v soutěži byli pouze dva silní soupeři a s nimi jsme prohráli všechny vzájemné zápasy. Na druhou stranu lze považovat za úspěch minimálně to, že jsme soutěž vůbec odehráli, a že se naši kluci za poslední rok zase něco naučili. Vždyť začátkem září jsme byli bez trenéra a vůbec netušili, jak to všechno dopadne.

Tímto bych na závěr chtěl poděkovat naší trojici trenérů, že na úkor svého volného času se věnovali klukům a snažili se z nich udělat lepší fotbalisty. Někdy to bylo asi dost těžké (viď Martine:-)), ale nakonec se to, myslím, podařilo. Právě se začínám dojímat nad tímto krásným závěrem mé poslední reportáže, takže raději již končím, ať si neuslzím klávesnici.

 

Takže všem příznivcům našeho teamu: SPORTU ZDAR A FOTBALU ZVLÁŠŤ!!!

Howgh, domluvil jsem (tedy dopsal).