Vršovice - SKHM 2003 2:10

17.10.2013 19:09

 

Po několika odehraných a vítězných zápasech s papírově slabšími soupeři, měl tuto sobotu nášdream team (opravdu to někdy vypadá, že kluci při zápase ještě sní) nastoupit proti doposud 2. celku naší soutěže, teamu Vršovic. Vzhledem k tomu, že naši mladí borečci ještě letos neprohráli a mládenci z Vršovic jakbysmet, dal se očekávat velmi vyrovnaný souboj. Zápas začínal v nekřesťanských 8.45 hod. Trávník byl značně promočený, ale naštěstí alespoň nepršelo. Rozhodčí dorazil výjimečně včas a tak nic nebránilo tomu, aby se začalo hrát.

 

Malá vsuvka - jelikož je toto můj první zápis o utkání, musím se samozřejmě zmínit o tom, že se chlapci nejprve řádně rozcvičili, rozkopali a Vojta rozchytal a hlavně všichni podstoupili perfektní taktickou přípravu od našich trenérů Miloše a Martina. A každý správný fotbalista či fotbalový fanoušek ví, že je to minimálně polovina úspěchu (samozřejmě, že při případném neúspěchu tato taktická příprava žádnou roli nehraje a veškerá zodpovědnost leží na hráčích!!!!!!!!). V dalších zápisech již na tuto skutečnost upozorňovat nebudu, poněvadž se u našeho profi teamu jedná o úplnou samozřejmost. Po taktické přípravě si hoši odskočili na záchod čisrací díru (jak jsem zjistil, v různých rodinách se používají různé názvy tohoto zařízení) a takto řádně odlehčeni již byli připraveni podat 100% výkon (s občasnými výkyvy). Úplně jsem zapomněl se zmínit o zvláštní motivaci kluků. Dnes nešlo jen o slastný pocit z vítězství. Při případné prohře by totiž museli sníst k obědu KOČIČÁKA, podávaného v místním bufetu.

 

Takže zpět k utkání. První čtvrtka byla velmi vyrovnaná. Gól jsme dali vcelku rychle, ale od té chvíle naši bombeři nebyli schopni pořádně trefit bránu (slovy Pepika Hnátka: zařízení). Ke konci čtvrtiny soupeř zaslouženě vyrovnal. Následovala krátká pauza, kterou trenéři využili k předání několika rad a doporučení. Zcela neočekávaně si je naši kluci vzali k srdci a ve 2. čtvrtině předváděli již mnohem lepší výkon. Gólově se však prosadili opět jen jednou. Soupeř však neskóroval, takže po konci 2. čtvrtiny jsme vedli 2:1. Opět rychlá porada a šup na hřiště. Zde soupeř vyrovnal hned zpočátku po dost náhodné a hlavně vysoké střele. Možná, že by to nějaký jiný team srazilo na kolena. Ne však naše hochy. Naopak. Zdravě se naštvali, soupeře jasně přehrávali a hlavně začali skórovat. Po konci 3. čtvrtiny byl stav 6:2 a zdálo se být rozhodnuto. Nicméně sportovní štěstěna může být vrtkavá - nelze nic ponechat náhodě. A také, že jsme náhodě nic neponechali. Opět skvělá taktická příprava od trenérů, po hvizdu rozhodčího nálet bíločervených vos na hřiště a strhnul se fotbalový uragán. Naši čutálisti přidali ještě 4 branky a debakl byl na světě. Pak už jen závěrečné penaltičky, které jsem bohužel již nesledoval, jelikož jsem byl zavalen administrativou a vůbec celkově zodpovědným řízením celého mančaftu.

 

Závěrem veliké díky naší posile z ročníku 2004, Filipovi Benčkovi. Vsítil hattrick + 1 asistence k tomu. To je panečku výkon hodný velkého Měcholupáka.